(takova, 19.12.2004, basne)
Sluníčko svítí na bílou peřinku
větříček hýbá větvemi stromů
já zastavím se na chvilku
než půjdu zpátky domů.
Proč myslet pořád na
bolest, zradu a strach
když jsme tu jenom na chvilku
než obrátíme se v prach.
Proč trápíme se věcmi
které změnit nemůžeme
když je tu tolik krásných lidí
jen oči otevřeme.
já vím, že je na světě spousta
nenávisti, bolesti a hrůzy,
ale my se máme, na nás sedají múzy.
Co chceme víc
každý z nás měl by si říct
když nejde o život
jde o .............nic.