(Mlha, 09.05.2006, basne)
jen tak se probírám bolestma,
jedna za druhou, jen to kluše,
na srdci drobná šelest a...
co bolest, to šíp do duše
zas ty moje věčný splíny
hoď to na papír, bude líp
pocit nicoty, nudy a špíny
chvíle kdy by člověk radši...
ale ne, černý myšlenky, do hajzlu s nima
nežiju, přežívám...jen moje vina
ale já se zvednu,
vždycky se nakonec zvednu
....ke dnu