Zpívajicí...

(j.c., 10.05.2006, basne)

Ty pro žití své jsi kdysi našla kouzlo
co do kamenů, bylin vnesl čas
ty štěstí střežíš, by neproklouzlo
mezi dlaní, což není vůbec špás,
ty voňavé máš vlasy a útlý nosíš pas,
úsměvem obdaříš, co hraje si s tvou lící
a času běh pel mládí ti nesetřás,
ty zůstala jsi dívkou zpívající

Ty světem nebloudíš, co rájem je podvodníků
z nich žádný o souhlas by dvakrát nežádal
a rukou chamtivou by uchopil tě v mžiku
ba mnohý i kovaný zlata lesk ti přál,
ty z básní stavíš štít, tak Boha přitom chval
ať vyhne se ti zlo a všichni závistivci,
máš pevný lásky hrad a mocný kolem val
tak zůstala jsi dívkou zpívající

Též mateřství poctěna jsi byla údělem,
jsou vzácným darem léta v dětí přízni,
ten úděl též strádání nese den co den
když otevřená náruč marně žízní
a slovo srdcem počaté do prázdna jen vyzní,
tak setři slzu tisíckrát než naděje sfoukneš svíci
vždyť duši máš statečnou a síla vychází z ní
a zůstaň dál tou dívkou zpívající

Ty na louce rozkvetlé dosud podle zvyku
se smutkem a bolem znáš se vyrovnat
když lehce roztančíš se jako na pětníku
že málem začal bych se o tě bát
v tom víru radostném že zmizíš jedenkrát
a jen konvalinek zvonky co perly skvící
bych v památku tvoji směl si ponechat,
však zůstaň vždy tou dívkou zpívající

www.liter.cz