(JardaCH, 15.05.2006, basne)
Neříkej lásko že ti vážně vadí
Ten malý dotek pasu ramene
Ta ruka která po vlasech tě hladí
A která na tebe si často vzpomene
A prsty které plazí se jak hadi
Vzhůru ach vzhůru vlasů pramenem
Když v tichu moje doteky tě svádí
Zapal se žárem mého plamene
Ale tvůj pohled ten mě vždycky zchladí
Jak rána nožem bolí tvoje ne
Už dávno lásko nejsme nejsme mladí
Ale snad ještě nejsme z kamene