(Gwladus, 19.05.2006, basne)
Kladné elektrony, volně valící se tmou.
Vítr...
žene žal za hory.
Žluť, tulících se pampelišek v rozkvetlém sněhu.
A modrá těla mrtvolných bříšek ležících v šeru komory.
Tlející kupa jasmínu-co svou vůni žene po lese.
Rozteklé hodiny vlečou čas- minuta světelný rok trvá.
Svět...
To zhnilé a trpké místo co každý v duši má.
Duhová světla rozprsknutá na skle jedoucího auta
co nemilosrdně kosí život včel...
A stále, stále trvá ta doba...
jež zavřela nás do kybernetických cel.