(Kett, 29.06.2006, basne)
Byl příběh plný lásky a něhy
však cesta trnitá vedla k nebi
Slzama tu lásku kropila a
pohledem na jeho smutné srdce
ho tím zabila
Milovala jeho krásné oči
Však on v sladké krvi své
rty smočil,pokaždé když se
na ní podíval.
Byla krásná avšak panna
Pořád si tam hrála s
Andílkama
Vítr jí přivál rudý šál
Zakrej mu oči,byl to král.
A tak láska krutě skončila
Proklíná den,kdy ho prvně
spatřila....Mohl žít...