(smudlinek, 11.07.2006, basne)
Vyhoď mě do vzduchu granátem svých něžností,
jinak se k létání nedostanu, jsi mou jedinou možností,
hořím, rozpálenost děla, spálený tvým žárem,
tvořím, dějiny těla, jsem obdarovaný a ty darem,
máš tisíce cestiček vedoucích k tvému chvění,
já je hledám a svět se mi od základu mění,
svými rty lovím kapku utíkající po tvém rameni,
jazýčkem obcházím tvou šíji a hledám, kde ta kapka pramení,
prsty diriguji orchestr tvých kouzelných míst,
jsi mé dokonalé menu a já přeci potřebuji jíst,
tvé ruce jsou záchranná lana a já se jich chytám,
volám tě, lásko, slyšíš mě? Slyší mě někdo? Hej, vy tam...