(Algernoon, 15.07.2006, basne)
Nitku k nitce, stín ku stínu,
Přes zkřehlé prsty a navzdory únavě,
Spřádám měkkou pavučinu,
Vzpomínkám vstříc srdce tváří se churavě.
Proklínat minulost, povznést se nad úzkost,
Když duše ztrápená má šrámů právě dost!
Uchopit přítomnost, zúročit budoucnost,
S falešnou jistotou přes propast přejít most...
Přes zvláštní plamínky, když vracím vzpomínky,
Nešťastné myšlenky mrazí jak zimnice,
Místo slz cinkají duhové kamínky,
Kdy jen už se Smrtkou protančím střevíce?