(Adeleide Gregory, 17.07.2006, basne)
Ráno plné naděje,
že bude lepší den.
Celé město zalije,
jak nejkrásnější sen.
Paprsky pohladí duši mou
a srdce se znovu rozzáří.
Zakryjí vzpomínku nemilou,
jež se ztratí v slunce záři.
Však nic věčně netrvá
to je známá věc.
Až se slunce schová,
paprsky uhasnou přec.
Já s nadějí zas budu usínat.
Však naděje to jiná bude.
k spánku budu uléhat
a doufat, že smrt přijde.