(Cryoman, 28.07.2006, basne)
Letí vzduchem slova tvá,
jak zrádná šipka jedová.
Chladný hrot se vedral v kůži.
Srdce tluče nic netuší !
Mozek ví že konec žití s jedem
v žilách vlak rychle chytí.
Tak v poslední chvilinku dává v
šanc tu nejkrásnější vzpomínku.
Bez nejmenšího zaváhání vzpomene
si na šeptání :
MILUJI TĚ BROUČKU MŮJ !
MÁŠ MÉ SRDCE !
JSI JEN MŮJ !
V tom bolest mozek otupí
a záchvat křečí nastoupí.
To letí vzduchem slova tvá
jak další šipka jedová !
Šipka které vdechl směr,
ten kdo mojí lásku měl !