(Gabriel17, 28.07.2006, basne)
Otče a matko,
vy nehleďte na mě,
neplač má matičko,
vždyť přeci já nezmírám
ani nemocen ne.
Pouhá láska mě vede tam,
a bránit i vás já chci,
toužím se navrátit
chci já přec žít
a nebudu klít,
když čas můj nadejde.
Nechci já zabíjet,
avšak touhu mám žít,
tak bojovat do konce,
já bojím se snít.
Zbohem můj živote,
loučím se v pokoře,
již nehledím na moře,
a koukám zde na tváře,
přátelé brečeli,
v zoufalství křičeli,
našel jsem očistec,
již nejsem hrdobec.
Když světlo pak rozsvítí,
skáčeme do nebe,
vstříc svému osudu
padáme za noce.
Křičíme ranění,
zhluboka dýcháme,
a když nás naleznou,
bojujem zkrčení.