(G30R63, 08.08.2006, basne)
Jsem samotář ve svém nitru,
život je jen jeden,
duše blázní a tělo v klidu,
krásný studený leden,
a přitom stojím uprostřed pekel.
Jsem samotář uprostřed davu,
lidé jsou všude kolem.
Neposlouchám a mám skloněnou hlavu
a oni pořád řvou horem i dolem,
chci být sám, tak jděte pryč. Honem!
Jsem samotář ve svém srdci,
i ve své mysli jím jsem.
Ke štěstí člověka není třeba slov přeci,
žádné cizí lidi ani cizí věci,
někdy přál bych si býti němým psem.
Jsem samotář ve své duši,
sám v sobě žiju si pro druhé,
ale má přání málokdo tuší,
když mé srdce splašeně buší.
Čtyři sloky výmluvné.