(grázlík, 22.08.2006, basne)
Možná mi scházíš jenom dneska,
srdce jak zrezivělá deska,
nemůže najít správný tón.
Tak si v tom plavu,
myju se v splavu
a šlapu si v tom jako slon.
Zas poskočilo srdce jednou,
přálo si na Tvé nohy sednout
a pohladit Tvou tvář.
Jsi živá hvězda z plakátu,
večer si hraješ na tátu
a jinou v srdci máš.
Co na tom, že Tě chce mít každá,
milovat není přece vražda
a zahřeje to srdíčko.
Večer, co večer plný sál,
jdeš zpívat, nechceš, zůstat sám,
já mám Tě ráda sluníčko.