(Petr Z, 24.08.2006, basne)
Vemte si mou kocovinu
tak po ránu je naobtíž
A hlava jako pod hladinou,utlumená
Moc toho neslyšim.
/Nekřičíš?/
Ne,nekřič -
..není důvodu ani nálada
tak mě napadá,jestli
ještě dokážu o něčem
uvažovat
Nebo spíš - UŽ?
Už musíš,dneska jsme
se moc nevyspali
Milování dlouho do noci
a spousta alkoholu
ještě mám to na těle
a v hlavě spoustu molů.
I povšechný obsah ranního
čtiva mě nepřesvědčuje
o střízlivosti situace (citace)
Hravě jsme přešli ze
sedu do lehu.
Řekla sis o něhu
!poslední dobou
častěji než dřív
rád,pro tebe cokoli
však ty víš
Jízda vlakem tak hezky uspává
asi se projedem až na nás zamává
a věnuju to tobě
věnuju je tobě
věnuju se tobě
sebe ti věnuju
Mám s sebou ale ještě
malou kocovinu...:)
autor:Petr Z