(Dolma, 30.08.2006, basne)
Moji milí čtenáři,
hledám touto cestou barda nebo malou skupinu typu "minnesengři", kterým by se hodily do repertoáru některé mé zpívané texty včetně této balady. Jednoduchý notový zápis a nahrávku bych pak poskytla, nebo si interpreti mohou vytvořit melodie vlastní. Díky za pomoc i za slova uznání, která mne vždy moc potěší. Vaše Dolma
Jel rytíř na koni bílém
na loutnu hrál a o lásce zpíval
a dívku, kterou měl rád
a svojí chtěl zvát
jak Madonu vzýval.
Tu náhle na skále zámek zří
tam míří, když noc se sklání
a v bráně panoš stál, šťastný nocleh přál
díkům jeho se brání
Jde rytíř do síně krásné
na stolech víno, květy a svíce
jej zvábí taneční shon
a zámecký zvon už neslyší více.
Ten zvon mu odbíjí žití čas
a havran o smrti kráká
a ve svou komnatu paní v brokátu
číší vína ho láká
Tam rytíř na loži s černou paní dlí
lásce nevinné spílá
a paní bez jména vše teď znamená
zdá se jak anděl bílá.
A v dáli ve tvrzi dívka spí
zlý sen ji krutě však trápí
jej vidí v objetí, šeptá prokletí
v hněvu srdce své ztápí
Pak ráno nadešlo, svíce pohasly
z brány bílý kůň pádí
a v sedle krvavém rytíř pod hradem
zápas poslední svádí.
A z věže vysoké zvoní smích
to krásná paní se dívá
jak život odlétá, láska prokletá
divný konec jak mívá