(Lady Celebrian, 17.09.2006, basne)
Havran
Černý posel temnoty,
u vchodu si sedí.
Ignoruje bonmoty,
do tmy tiše hledí.
Čeká klidně na svůj čas,
pak poznamená suše
„ Nevermore, či znovu zas?
Ty zpropadená duše.
On je soudce vševědoucí,
co hraje si s osudy,
ďábel či bůh všemohoucí
utrží kus ostudy.
Vždyť po věky se dohadují,
kdo pánem nad smrtí je,
své zákony prosazují,
a ten pták se jen směje.
Ale každý ví, že až přijde čas,
zazní v temných chodbách chór,
a Havran pak dí znovu zas,
své věčně živé Nevermore.