(Linushka, 19.09.2006, basne)
Příjemné teplo z kamen sálá,
já oči mám upřené ke stropu
a hlava má ospalá váhá,
jak poděkovat životu:
Za všechno krásné,
co právě prožívám,
za moje blízké,
které moc ráda mám.
A za skvělé prázdniny,
žákovské už poslední,
však tikají hodiny-
jó čas, čas ten nelení.
No ale život jde dál,
tak děkuji mu, že
mi toho hodně dal
a dát ještě může.