(Levandule, 20.09.2006, basne)
Nad Prahou dlí mlžný smog,
kolem zima z Tebe,
žádný vstřícný lásky krok
nedočkám se z nebe.
Jen ironie, vztek a zloba,
občas trocha mlčení,
ve dne, v noci do mě bodá
jed manželského koření.
Dny mlhy, bouřek střídá
vášeň, láska, sex,
bohatství bídu smíchá
jak čisté nebe blesk.
Jak rozumět mám Tvojí lásce,
miluješ či nenávidíš?
Kdy přede mnou chodíš v masce,
v posteli, když na mě křičíš?
V číši hladina narůstá,
dej pozor, ať nepřeteče,
k srdci cesta zarůstá,
trpělivost znaveně se vleče.
Láska není televize,
kterou zapneš, když náladu máš,
jednou nevyjde z krize...
Tak včas svůj postoj zvaž.