(Mácha, 18.10.2006, basne)
Špína na límci, knoflík co chybí,
prázdno je kolem, každý má chyby.
Čas se vleče, jak poutník co ztratil cíl,
co z toho, že kdysi nějaký tu byl.
Tajemství dálek ho stále láká,
neplač, co můžeš čekat od tuláka.
Tvé srdce zbytečně ti krvácí,
co dálka vzeme, těžko navrací.
Tak neplač krásko, což za to stál?
Cesta vedla ho od tebe dál.
Tam kdesi jen stín po něm zbyl,
na pohled poslední neměl dost sil.
Noc roní slzy v rosu se mění,
tma v šero se zvolna změní.
Kam vede cesta má, kdopak ví,
snad k hrobu co zem mi připraví.