(Sammael, 26.10.2006, basne)
Tak moc jsem tě milovala,
stejně jak jsem tě nenáviděla,
tvá nemoc mě zasáhla,
zármutek a bezmoc mi zůstala,
prázdnota mě naplnila,
svou osobnost ti nemoc vzala,
tak často po nocích jsem tě proklínala,
s námi ses vždy velmi hádala,
o klidném životě jsi mi ideje, vzala,
tím si mi dětství ukradla,
po velké ráně ses přistěhovala,
přesto ses mi odcizila,
najednou jsi zemřela,
A JÁ TO VŠECHNO PŘEŽILA!,
dlouho jsem po tobě tesknila,
však tvá smrt mě vysvobodila,
s tebou jsem nikdy šťastně nežila!