(Seegr, 01.11.2006, basne)
Nejtěžší je loučení, když odcházíš a říkáš sbohem,
horší je pak strádání, při němž opuštěné hledáš v mnohém.
Vzpomínky, co se pak vrací a současnost ti rozvrací,
kdo tu minci v prstech obrací?
Proč čas v mém myšlení se vrací?
Představa a skutečnost,
protipóly žití,
neschopnost a dovednost,
propojit je v bytí.
Smířit se s reálnem,
svým snům se vzdálit,
pomalu hasnout jak plamínek
bez schopnosti spálit.