(Dao de, 18.11.2006, basne)
Unavený klesám k zemi
jak dešťová kapka v letním měsíci
ruce mi tíhnou jak malému mimi
má mysl je lehká a tančí si
Tu otevřu oči a pohlédnu přes
na pařez obrostlý mechem
mysl se zbystří a vidím vřes
tráva se pohne mým dechem
Jsem v lese,v tom nádherném tichu
úplně,úplně sám
tu slyším jen kukačku „KU KU“
ruku si na pusu dám
Přichází večer a den je u konce
dost už jsem se tu kochal
zvednul jsem své tělo lehounce
a domů jsem pomalu spěchal