(Jan Urban, 14.02.2005, basne)
Utrhl jsem tři oříšky
ze zeleného keře
a dal je Popelce pro štěstí,
aby z nich radost měla.
Ona je vzala a zahodila
snad nechtíc,
co já vím,
aniž by jeden rozlomila.
Popel mi hodila do očí
a já si je dodnes mnu.
Oslepen tápu tmou,
kymácen větrem nad propastí.
Mám udělat krůček dál?
Rozbita byla Trója
díky Heleně,
Psýché popálila Amora
a já mám popel v očích.