(Lodě, 05.12.2006, basne)
Myslela sem že lidem rozumím
znamenala jsem útěchu
teď však nic neumím
ruce se třesou s nádechem povzdechu
Smrt,když někdo umírá
nevěříme
jen modlitby vysílá
jak pštrosy v písku spíme.
Nejsem zvyklá na odmítnutí
chci otevřené srdce
teď na jazyku s trpkou chutí
naráží život příliš prudce
A bere si bere
zběsile teče
mě to tak sere
osud nás tíží,vleče