(michala, 10.12.2006, basne)
Jen náhoda, já přísahám!
Jdem vedle sebe, každý sám.
Na rukách prstýnky se blyští,
jak přísní svědci věci příští.
S rozpaky těžce dýcháme,
když do tmy spolu padáme.
Děláme jen co těla chtějí,
něžnost a radost nechybějí.
V noci nás nevěra zahřeje
a ráno se nic neděje.
Ženatý pán a vdaná paní,
vrací se ke svým za svítání.