(Sandra_T, 13.12.2006, basne)
Dvě tlukoucí srdce a ruce
toulající se krajinou neznámou
krajinou horkou jako slunce
krajinou něžnou, plachou, vzrušenou.
Jsem jak slepá. Jen tebe vidím,
kam směřují tvé polibky a dlaně
jsme andělé - svá křídla shodím
vzdávám se ti, sténám odevzdaně.