(Liška76, 14.11.2011, basne)
Tvá slova mne hladí..jak vítr toulavý po duši
neznáti je...se vážně nesluší.
Ty tóny souznění ladí...jak krása vězněná v loktuši
chceš,nesmíš,můžeš vše a pak náhle nic
znějí ta slova jak víka popelnic...otvíraných jen pro potřebu odpadu..
já nechci dát své srdce do skladu.
Tak na kamenitém podkladu beru si z těch š´tastných příkladu
bez ladu,sladu myšlenky na baladu...za skřípotu popelnic
do skladu okenic se vkradu.