(Petbab, 07.12.2011, basne)
Jenom na okamžik
přilož mi dlaně
na tváře od plastik
snů rozeklané
na mé rty od jedu
z výdechů srdce
uhranout pohledu
zabraň, máš ruce
dvě, taky pár nohou
jež v dešti smáčíš
polib mě, ať mohou
odejít, kráčíš
nahá tmou sama a
v plastikách taky
můj sebeklam a já
- sen pro přízraky
nadevše miluji
tak snad mě chápeš
smiluj se, smiluji..
hlaď mě.. Ty škrábeš?