(Psavec, 27.12.2006, basne)
Žena to je velký dar,
Panbůh nám ji daroval
Za to žebro jistě stála,
Adamovi budiž sláva
Že je někdy žárlivá,
protivná a svárlivá
Však jsi chlap jak má být,
tak jí musíš domluvit
Pohlaď jí a pusu dej,
vzletná slova vybírej
Něha jistě zlobu zdolá,
tomu žádná neodolá
A když ječí, čert jí vem,
seber prachy a běž ven
Samota jí jistě zkruší,
doma brečí, jídlo suší
Jak se vrátíš, bude pak,
na tebe se usmívat
Ty ji řekni, na mou duši,
miláčku, dnes ti to sluší
Když nebude potom lát,
můžete se milovat
Nad to sladké usmíření,
nic hezčího v světě není