(poeta, 29.03.2012, basne)
Když se ti hodnoty seřadí
Od nejcennější k bezcenné
když drahé věci zakryješ
a vystavíš ty ztracené
jen ze vzpomínek,šifer socha
a sem tam oprýskané barvy trocha
a záblesk kovu štítek zdobí
zapátrej v paměti jen ta ti poví
co bylo vzácné pro tvé žití
co až si vzpomeneš tě zas chytí
Když se ti v noční noci podaří
Dát smysl svalům ve tváři
Dát čaje k sobě podle barvy květu
Když se ti povede utřít prach z parapetu
Když se ti podaří minulost vyvolat
Když se ti celý den chce jenom malovat
Když se ti s půlnocí
Furt nechce spát
Posloucháš noci zvuk
Chceš se jí zdát
Možná že opravíš rozvrzanou židli
Když se ti líbí dům tak si v něm bydli
Když se ti zasteskne
Slzám se nebraň
Vyhledej přátelé
Lidí se nestraň
Když se ti hodnoty seřadí
A zima od nohou ti nevadí
Když prioritu má tvé štěstí
Jen pro něj konáš,bušíš pěstí
Do tvrdých stěn tvých proher,ztrát
Je lepší smát se hrdě stát
A možná nastavit tvář tvrdé ráně
A pak se vydat do náruči páně
když se ti hodnoty seřadí
a začneš nosit úsměv smělý
přestaneš koukat za sebe
a jdeš si cestou pilné včely
když se ti zachce létat nocí
sundej jen masku pro ten pocit..
...pokus se začít žít své štěstí
...pokus se lásku podmáznout
...vylez si na strom jen tak z hecu
...a nech svá přání s nocí plout