(Inge, 02.04.2012, basne)
Robotický den bez vlastní vůle,
tváříš se mírně ustrnule.
Povel, příkaz a splnit úkol,
nehledět na nic, co je vůkol.
Robot jsem já, jsem stroj, jenž cítí
a občas kleje, že jsme v řiti.
Vesmírná Odysea hraje,
nevlastním nic, jen hudba má je.
Neznáš tu tíhu, neznáš krásu,
tak raděj mlčíš, držíš basu.
Mozek a srdce, duše v lasu,
oprav ty chyby, pásek zasuň.