(ZILA78, 05.04.2012, basne)
Zatahuje se opona tvých víček
marioneto v bílém rubáši
už dohořely plamínky tvých svíček
na tvarohově kokosové tváři
jen strnulý posmrtný úsměv
vysypaný čerstvými květinami
jako ranná renesance
oděná stroze ale vkusně
a trpce skrápěná slzami
smutná bilance
opilých řidičů
na křižovatkách smrti
a zbytečné nářky rodičů
co pochovávají své milované děti
když v reliéfu pozadí
smutně trčí bílé kříže
co lemují postraní cesty
jako majáky vyrvaných duší
násilím z tohoto krásného světa
a je to tak zbytečné
ztratit život v jedné vteřině
a sama už žádný,nikdy nikomu nedat
ve špatný čas dojet ke konečné
tak lacině a nevinně
a přitom nebýt na vině
jen pro špatné a nevratné rozhodnutí
do auta s opilcem sedat.