(hulwáttka, 04.05.2012, basne)
Cítím tebe jako jedno tělo
brečet štěstím, to se mi vždycky chtělo
ale teď padají ty smutné slzy
ani nevíš jak mě tohle všechno mrzí
To co sme prožili, hlavně ty neřesti
ty už nevymažem
Strach ten mě prostoupil skrznaskrz
tak asi popojedem
Milován tak neúprosně
Zrazován jenom cnostně
Nenáviděn jenom v tichu
Zabředl jsi v našem hříchu
Propletené nohy ruce
doteky ve víru vášně
ústa splynula v jedno
a naše duše září
Tvoje přítomnost
naše budoucnost
takhle sme to chtěli
asi jsme se spletli.