(Cizí neštěstí, 11.05.2012, basne)
Představ si cestu širokou jak sál,
a na tý cestě dítě.
Chvíli stojí, kouká po letadle,
pak zas s radostným výskotem běží dál.
Najednou ztichne, pohled u země,
nádech, křik.
Dupe a poskakuje na jedné:
Nechci mít stín a stín chci beze mně!
Chtít můžeš, však osud byl dán,
smiř se s tím!
Tvůj stín je tvé druhé já,
jen v tmavé noci smí být odkládán.