(Marcella, 23.05.2012, basne)
Živený odpadky
z radovánek komediantů
někde ve skalách
obelhává pustotu duše
za mou zdí
……………………………………………………………..
můj smutek letí klidně
s volnými rázy křídel
a ve mně zuří mor
v plné intenzitě
mé srdce divoce tepe
ve spleti pocitů
a má krev líně
váli se v žilách
jak mi je …
nad venkovním šílenstvím
………………………………………………………….
často hladovým bez tebe