(poeta, 05.06.2012, basne)
na rameni Tvém ztuhlém
píši Ti báseň uhlem
z ohniště našich lží
přivoním k dnešnímu ránu
sám v pugétu tulipánů
studenou vodou orosen
na Tvojí tváři hedvábné
kam až modř očí dosáhne
tam kam si sedá slunce žár
z ohniště našich lží
šedý kouř k nebi stoupá
a naše láska na slovo je skoupá
a možná ,probuzení v květu višní
v růžovém šatu pilný číšník
ze včelích křídel pyl se smyl
rozbalím dárek na který se práší
a zatímco popel z nás se snáší
do našich vlasů.....sním
píši Ti uhlem co se drolí
že láska vážně někdy bolí
a staré rány učí smát(se)