(Jiřinka Mignonka, 27.06.2012, basne)
Udeří do dveří
až poštovní schránka svým kovovím
odpoví křehkosti mé schránky
kde v šedém svetru a ramenem ven
kráčel jsi ven otráven.
Něco se děje
nevím zda rdousíš pod proudem tekoucí vody svazek mrkví.
Jen mrtvý ví
kde kotví tvý
lodi.
Shodí z ní korozní ukotvení
tak náhle
že táhle písknu jako pískomil z písku
na slanisku.
Je vně
mně mne kolem kolene
vše dožene.
A mně k slzám.
Mlsám je.
Do háje!