(Ori Eremos, 28.06.2012, basne)
Milovat nesnáze
a hledat bolest
v prachu cest a bodláčí
se mi občas
nadlidským úkolem zdá
Mám pocit
že padnu pod tou tíhou
nevysvětlených záhad
nezodpovězených otázek
bolavých míst
že nevstanu z příkopu
a zemřu
nikdo si mě nevšimne
Jediné
co mi zbývá
je věřit
že přijde On
zahrne mě svou láskou
a zas mi dá důvod žít
plahočit se v mumraji pochybností
zase doufat
a čekat bárku na moři
která mi přiveze naději
a touhu
po lepším zítřku
Možná budu čekat dlouho
ale dočkám se
To je jediná jistota
kterou déšť nesmyje
a vítr neunese
kterou nemohu ztratit
v oceánu všedních dní