(poeta, 12.07.2012, basne)
to co krájím
dvě části dříve celek
prý že života
bych se nelek
tupou škrabkou
ve spirálách padá
dělí se
dvě cesty
kdo neví
netrefí
spí
a celky
na dny a noci krájím
měkké spoje
cítí
drží
lidské stroje
v leže
v stoje.(stoji)
to co krájím je slzou spjaté
oddělené
naříkáte
to co krájím
v touze plaché
po vláknech podélně
hejno kachen
a žádná síla
…….. ani ta
co sopka rojí
k nebi
po úpatí
které strom se bojí
vzplane chvojí
neobstojí
to co krájím
je bez nápravy
a v čistém řezu
krotím dobré mravy
jen kapka krve dělí
od otravy
to co krájím
je pláč
je sůl zkapalněná
v jeskyních nekonečné tmy
v rosách
ozvěněná