Ve střepech srdcí

(Levandule, 11.01.2007, basne)

Zapínám Ti
stočtyřicátousedmou přezku
důvěry

Přesto
znovu a znovu
ztrácíš opasek bezpečí

Bosky
chodíš ve střepech
svého srdce

Síla
na Tvé zmrzačené návraty
není bezedná

Lásku matky
vyměňuješ svými odchody
za výprodej svých dnů

Zamykám,
poprvé zamykám
před Tebou TVŮJ domov

Bez Tebe
už jím stejně nikdy nebude

Po dlouhé době vidím v Tvých očích dětský údiv.
S plachostí laně odcházíš... Nechápeš, že jsi už odešel dávno... Jen naše těla si hrála hru na rodinu, kterou jsi již dávno rozdrobil na bílý prášek smrti... Měna, která je bezcenná jako Tvé sliby.

Odcházíš
od dveří svého domova
se zmatenými slzami

Zavírám
před Tebou
náš
svůj, svůj domov
a budu se učit žít
s krvácející duší

Zavírám
své dny matky

www.liter.cz