(Kate, 22.08.2012, basne)
Tohle je sterilní svět,
zbejvá už jenom pár vět,
říct sestřičce v kostýmu
ať dá mi lék na rýmu.
Na bílým papíře
skví se pár slov,
co dělí mě vod kříže,
už kopou mi hrob.
Na chodbách dlaždice,
v pokoji linoleum,
už žádný zdobený střevíce,
jen na bolest duševní sérum.
Po chodbách,
ploužej se přízraky,
pane můj,
nečekám zázraky.
Modlitba za boha,
jenž nemá mě vůbec rád,
od pekla žaloba,
za zkurvenej (nemocniční) řád.
Do ruky infuzi,
Stříkačku do srdce,
ještě pár transfuzí,
pak zmizne ten svět.