(Redingar, 04.09.2012, basne)
Já mám spousty přání,
některá vážná jiná k pousmání.
Je jen pár o které stojím,
a pak jich mám pár jejichž splnění se bojím.
To jsou ty co člověk řekne,
v chvílích velké zloby
přání aby ublížila
přání aby co by...
Pak mám ty co chtěl bych moc,
snad hodně, možná nejvíc,
ty nejtajnější z tajných
ví jen černá noc.
Jen té se svěřím se svým přáním
jen té pod rouškou tmy,
když pozoruji její krásu,
když poslouchám symfonii tikajících hodin,
a to nejsem pán času.
Čas je pánem všeho,
řídí bytí a taky nebytí,
a co naplat že přání se neplní
jdem žít,vždyť není zbytí...