(poeta, 21.09.2012, basne)
dva póly co navzájem
bez lásky se pojí
jen zády k sobě přitahují
a pokud tváře proti sobě dají
pak se znají
mračí a jako na smrt
odpuzují
spolu však pevně obejmou
a drží víc než sami
až skoro nečekaně
nad krajinou
unesou
a jejich píseň kovový pláč tichý
vzdechy v soubojích
tření s nenávistí spjaté
někdy zlaté
skryté v kamenech
spí
dotkni se ruky mé
splyneme
spolu k severu se natočíme
a nebo k jihu tam se políbíme
a žádná síla co se najde kolem
nepohne
( tvé feritové srdce
neodolám
v té hře snad navždy splynu
odpuzován přitahován
vůní neodymu )