Oblékáš noční košilku...
(Kozoroh 1, 21.09.2012, basne)
Oblékáš noční košilku
a celou svoji Něhu
dokážeš kouzlem za chvilku
přetavit do úsměvu.
Ač znám tě, přesto zvábíš mne,
tak náhle zcela jiná,
s tělem tvým splynout chce zas mé,
k němu se v touze vzpíná!
Líbám rty, hladím ramena,
tvé rozpuštěné vlásky,
mysl má, tebou zmámena,
bloudí po stezkách Lásky.
Máš kůži hebčí sametu,
pod rozechvělou dlaní
zníš se mnou v něžném duetu
o krásném milování...