(ZILA78, 28.09.2012, basne)
Sarkastický měsíc
balancuje na hraně světa
jako němý artista
když buší mu srdce z davů
je to vesmírný panic
luna vlkodlaky prokletá
i zářící noční sadista
jako praotec smrtihlavů
šmírák v pozadí stínů
co mlčky přihlíží hrůzám
jediný svědek co nikdy necítí vinu
a dává život i křídla múzám
třešnička na dortu
i šperk vsazený do prstenu země
samotný herec v divadle jediného akordu
hluboko zakořeněný v tobě i ve mně
despota i tyran úplňků
samopán noci
a k jeho děsivě temné kráse
už po staletí
vylézají ze stínů a děr
omámení a zasněně náměsíční blázni i cvoci.