(A. L. McCawley, 24.11.2012, basne)
Světla stínem chtěl bych mřít
po nesmírných zákoutích,
kde se vůně nermoutí
za niterný větrozpyt.
Nepoznat tak smutku jas,
ni dvé černých tůní,
vždy při novoluní
sám se krást bažinou krás.
Netoužím než kopat rov,
ukryt za zdí, tichý,
a pro soucit lichý
neznat pravdu prázdných slov.