(Kite.Kat, 27.11.2012, basne)
Tvrdili, že ještě nic to není,
že jsem příliš mladá,
v mém věku se prý jedno cení,
že kamarádi a rodina má mě ráda.
Hlavou kroutili, že mé milování
je cosi jako děcké chtění,
že je to jen pouhé zdání
a láska to doopravdy není.
že to srdce co skáče mi z těla,
je jen pouhý klam
ta slza co tvář mou oněmněla,
není vůbec důležitá
a je fuk, že je člověk sám.
Tak se ptám, odkdy láska nabývá platnosti?
Odkdy mám dovoleno opravdu cítit?
Mladý člověk, nemůže mít starosti?
Jak se proboha můžete, tak strašně mýlit...