(Kirsten, 14.12.2012, basne)
Potom Předtím
Ležíme spolu, Na podnose z ledu,
tiskneš se ke mně, chvělo se mé darované srdce,
hledíš mi do duše, bušelo jen pro tvojí existenci,
zatímco já sleduji tančit vločky. a já se tebou celá chvěla.
Chtěl bys mě, Milovali jsme se při životě,
stále líbat na líce, který jsme zapomněli žít,
objímáš mě, a pak mi tě vzali,
já ležím jak přibitá hřebíkem. kus ledu do hrudi vrazili.
Váhavě hladíš, Roztékala jsem se žalem,
moji blonďatou hřívu, černé vlasy smutnily do větru,
chtěl bys být šťastný, vzpomínaly na tvé modré oči,
jenže já jsem ledová královna. které teď sledují tu mladou nevinnou.....