(poeta, 22.12.2012, basne)
rameno výsuvné
v nás
v tobě
v duši tvé
se vznáší
teď se nás týkají
víc jak dřív
ODTAHY
dlouhá odloučení
bez vnějších poškození
zapomnění
to jen
že stále jsme
příliš blízko sobě
má noha v prachu měsíčním
ta druhá (trofej na tvé skobě)
výmluvně
aby kroky vedly
společné
odstavné plochy
stranou všech pohledů
a místa k stání (kde čekat dovedu)
kde srdce k vyzvednutí
s poplatkem
co neustále stoupá
níž
tak do tří dnů
a spěchej
sedá si déšť a studí
samotu násobí