(kudlankaW, 13.01.2013, basne)
U plotu z památných starých latí,
tiše postává malá plavovlasá dívka,
pohlíží směrem k železniční trati,
dravý pták na nebi varovně píská.
Dny, týdny, roky tak spěšně plynou,
potají závidím oné dívce její dětství,
tolik bezstarostný pohled krajinou,
alespoň tento obraz – toto dějství.
Hle, tak křehká silueta na špičkách
dívenka malá, stojící u křivého plotu.
Dojímá mě to až k slzám na víčkách,
kde ona vidí naději, já jen nejistotu.